9. závod ME - Maggiora (I) - shrnutí

9. závod ME - Maggiora (I) - shrnutí

Na závěrečný díl ME 2012 jeli do Maggiory již jako jistí Mistři Evropy Jakub Kubíček v kategorii Junior Buggy a Bernd Stubbe (D) v kategorii Super Buggy. O držitelích titulu Mistr Evropy 2012 v kategoriích Touring Autocross a Buggy 1600 se muselo rozhodnout až právě při posledním závodě ME v Itálii.

 

Junior Buggy

Ačkoliv mistr byl již znám, zajímavou podívanou sliboval souboj o celkové druhé místo. V lepší výchozí pozici byl Radek Franc, který měl na Jiřího Formánka pět bodů k dobru.

V této kategorii se sešla početně nejslabší účast, pouze 11 jezdců. Ale i tento počet zaručoval rozdělení do dvou skupin pro série kvalifikačních rozjížděk. V nich si nejlépe vedl již jistý mistr Jakub Kubíček, který vyhrál všechny tři své rozjížďky a vyjel si tak pro finále nejlepší startovní pozici. Jako druhý si pozici na startu finále vybíral Jiří Formánek, který rovněž vyhrál všechny své rozjížďky, ale měl horší čas než Jakub Kubíček. V první řadě je doplnil Radek Franc, který dojel v rozjížďkách dvakrát druhý a jednou třetí. Do druhé řady se kvalifikovali Adam Roučka a Tadeáš Zeman. V kvalifikačních rozjížďkách se příliš nedařilo Václavu Třískovi a tak mu postup do finále unikl a byl klasifikován na jedenácté pozici.

Ve finále se nejvíce dařilo Jiřímu Formánkovi, který dokázal za svými zády udržet Jakuba Kubíčka a zvítězil. Druhý dojel Jakub Kubíček a třetí Radek Franc. Tím došlo k vyrovnání bodového součtu Radka France a Jiřího Formánka. O celkovém druhém místě pro Jiřího Formánka nerozhodl ani počet vítězství v sezóně, neboť vyhrál dvakrát, stejně Jako Radek Franc. Rozhodla tak až dvě Formánkem dosažená druhá místa, neboť Radek Franc byl letos druhý jenom jednou.

 

Touring Autocross

V této divizi byla situace úplně odlišná, než v Junior Buggy. Šanci na titul měli ještě tři jezdci - Václav Fejfar, Tamás Kárai z Maďarska a Valentin Korshunov z Ruska. Rovněž se zde sešlo nejpočetnější startovní pole celé sezóny, do závodu bylo převzato 24 jezdců.

Měřený trénink ovládl Václav Fejfar, který byl o celou jednu vteřinu rychlejší, než druhý Valentin Korshunov (RUS). Jako třetí naměřil Davide Negri (I), čtvrtý byl stále se lepšící Vladislav Demkin (RUS) a překvapením bylo až páté místo Rallycrossaře Jose Kuyperse (NL), který zde obhajoval své loňské vítězství. Největší soupeř Václava Fejfara v bojích o titul, Tamás Kárai (H) byl až jedenáctý, neboť první měřený trénink se jel na nakropené trati a do druhého měřeného tréninku nenastoupil, když nestihl vyměnit poškozený motor. Až dvaadvacátý byl Jan Bartoš, který měl technické problémy už v prvním kole prvního měřeného tréninku a do druhého měřeného tréninku nenastoupil.

Hned první série rozjížděk napověděla dost v souboji o titul šampióna starého kontinentu. Maďarský jezdec Tamás Kárai předvedl své "čisté" jezdecké umění a v jedné ze zatáček doslova sestřelil Jose Kuyperse (NL). Za tento manévr byl z této rozjížďky po zásluze diskvalifikován a připsal si tak na konto 95 bodů, zatímco jeho rivalové Václav Fejfar a Valentin Korshunov (RUS) rozjížďky vyhráli.

A po druhé sérii rozjížděk již bylo jasno. Historicky prvním jezdcem z České republiky, který získal titul Mistr Evropy v divizi Touring Autocross se stal Václav Fejfar. Stačila mu k tomu výhra ve své rozjížďce, neboť Maďar Tamás Kárai do druhé série rozjížděk pro poruchu motoru nenastoupil a v součtu 95 bodů z první série a 90 bodů z druhé série bylo jasné, že v Maggioře své bodové konto nijak nerozšíří. Svým druhým vítězstvím se totiž Václav Fejfar kvalifikoval do finále a bylo jasné, že i kdyby do něj nenastoupil, nebo v něm skončil poslední, už nemohl být bodově předstižen ani Valentinem Korshunovem z Ruska, který přijel do Itálie již s větší bodovou ztrátou. Ale ve hře zůstalo ještě celkové druhé místo, na které hodlal Valentin Korshunov zaútočit.

Po třetí sérii kvalifikačních rozjížděk bylo dáno postavení na startu A-finále takto: první byl Václav Fejfar, který dokázal jako jediný třikrát vyhrát, jako druhý se kvalifikoval Jos Kuypers (NL), který vyhrál dvakrát a jednou dojel čtvrtý, třetí byl Valentin Korshunov, jenž jednou vyhrál a dvakrát dojel druhý. Ve druhé řadě měli postavení na startu zajištěni Rob van Kuringe (NL) a Davide Negri (I). Třetí řadu si zajistili Vladislav Demkin (RUS), Michele Ottoboni (I) a Peter Stecca (I). O postavení ve čtvrté řadě museli jezdci bojovat v B-finále. V něm se nejvíce dařilo Marco Norisovi (I) a Simonu Peetoomovi (NL). Náš Ladislav Brožek obsadil třetí místo a postup do A-finále mu tak unikl.

V A-finále ukázal Václav Fejfar, že titul "Mistr Evropy" bude opravdu v držení toho nejlepšího. Vedení se ujal ihned po startu a po celou finálovou jízdu nedal nikomu šanci. Jízdu si před spoustou fanoušků z České republiky náležitě užíval, což bylo vidět při průjezdu každou zatáčkou. Na druhém místě za bezkonkurenčním Václavem Fejfarem projel cílem Ital Marco Noris a na třetím místě dojel Valentin Korshunov z Ruska. Toto umístění mu stačilo k tomu, aby se dostal v celkovém hodnocení Mistrovství Evropy na celkové druhé místo před Maďara Tamáse Káraie. Čtvrtý dokončil A-finále Ital Davide Negri, pátý byl další Ital, Peter Stecca, šesté místo bral Simon Peetoom (NL), sedmý dokončil finále Vladislav Demkin (RUS), osmý Michele Ottoboni (I) a devátý dojel Rob van Kuringe (NL). Už v prvním kole odstoupil po kolizi Jos Kuypers (NL) a patřilo mu tak až desáté místo.

Oslavy tak mohly propuknout naplno, což se samozřejmě stalo a všichni přítomní si je náramně užívali.

 

Buggy 1600

Sešlo se zde startovní pole čítající 50 jmen, což naznačovalo, že jezdci bojující o titul Mistr Evropy to nebudou mít ani zdaleka snadné. A aby toho nebylo málo, situace v této divizi byla ještě komplikovanější, než v Touring Autocross. Šanci na titul měli totiž ještě čtyři jezdci. Nejlepší výchozí pozici měl John Lagodny z Lucemburska, dalšími kandidáty pak byli Ondřej Musil a dvojice Francouzů Thomas Anacleto, Florent Tafani.

Výsledky měřených tréninků napovídaly, že to bude opravdu drama až do samotného konce. Vyhrál Thomas Anacleto před Florentem Tafanim, John Lagodny byl pátý a Ondřej Musil až osmnáctý, což mu do první série rozjížděk přisuzovalo na startovním roštu postavení až ve druhé řadě. Překvapením bylo třetí místo Tomáše Pospíšilíka, čtvrté místo Folkera Andreho Langeho (D) a šesté místo Španěla De Maria Bosche. Dále pak překvapilo až dvacáté druhé místo Krisztiána Szabó (H) a třicáté místo Marka Sekaniny.

V kvalifikačních rozjížďkách se nejvíce dařilo Thomasi Anacletovi (F), Johnu Lagodnymu (L) a Krisztiánu Szabó (H), kteří si vyjeli pro A-finále postavení v první řadě. Do druhé řady si místa vybojovali Florent Tafani (F) a David Anacleto (F). Třetí řadu pro A-finále si vyjeli Vít Nosálek, Michael Küches (B) a Andris Kulikovskis (LV). Poslední dvě volná místa do čtvrté řady A-finále byla připravena pro nejlepší dva jezdce z B-finále. V něm musel o postup usilovat Ondřej Musil, který jednu rozjížďku vyhrál, v jedné skončil na druhém místě a jednou nedokončil. To by jinde dalo s přehledem na druhou řadu A-finále, ne však v Maggioře. Zde se totiž jelo v této divizi také C-finále, ve kterém si postup do B-finále vybojovali Willi Sutter (A) a Marek Sekanina, kterého jsme také zvyklí vídat výše ve výsledkové listině, než aby bojoval v C-finále. Koneckonců také páté místo v C-finále v podání Radka Jordáka bylo zklamáním.

V B-finále si pro postup do hlavního finále dojeli Ondřej Musil a Michael Buddelmeyer (D). Postup mezi deset nejlepších se nepovedl Tomáši Pospíšilíkovi, který dojel na třetím místě a byl tedy klasifikován jako jedenáctý. Celkově až šestnáctý skončil Mistr Evropy z roku 2004 Chris Waldschmidt (NL) a Marek Sekanina dokončil B-finále jako devátý a byl tak klasifikován na sedmnáctém místě.

Souboj o titul Mistr Evropy 2012 byl napínavý až do úplného závěru, neboť se rozhodovalo v poslední zatáčce. Kontroverzním manévrem v ní předjel dosud vedoucího Maďara Krisztiána Szabó Francouz Thomas Anacleto a protože manévr Szabóa zpomalil, dostal se před něho i další Francouz - Florent Tafani. Lucemburčan John Lagodny dokončil finále až jako šestý, a tak se z titulu radoval Thomas Anacleto. Lagodny obsadil celkové druhé místo, Tafani třetí a na Ondřeje Musila zbyla po dojezdu finále na devátém místě celková čtvrtá pozice.

 

Super Buggy

V královské třídě se na startu sešlo 39 jezdců. Celkem se tedy divákům v Maggioře představilo neuvěřitelných 124 jezdců. Tomuto počtu může konkurovat jenom závod v Nové Pace.

Měřené tréninky vyhrál již jistý Mistr - Bernd Stubbe (D) před Ladislavem Hanákem a Olivierem Dufourem (F). Příliš se nedařilo Petru Bartošovi, který obsadil až třinácté místo a v první sérii rozjížděk se tak musel na startu postavit až do druhé řady.

Největším smolařem první série rozjížděk byl Roman Keřka, který dokázal přestartovat Bernda Stubbeho (D) a jezdil na prvním místě. Potom měl ale během krátké chvíle defekt obou zadních pneumatik, přičemž o jeden defekt se nemalou měrou "postaral" právě Bernd Stubbe (D). Ačkoliv Roman bojoval, jak mohl, stačilo to pouze na osmé místo v rozjížďce, což nepředstavovalo dobrou pozici pro další sérii rozjížděk.

Celým sítem kvalifikačních rozjížděk prošli nejlépe Bernd Stubbe (D) a Ladislav Hanák, kteří dokázali třikrát zvítězit. Dále je pak následovali Andre Hinnenkamp (D) a Petr Turek, kteří zvítězili dvakrát a jednou dojeli druzí. Janis Boks (LV) a Terry Callaghan (NL) vyhráli jednou, jednou byli druzí a jednou třetí. Posledními dvěma jezdci, kteří si zajistili přímý postup do A-finále, byli Alessandro Gallotta (I) a Olivier Dufour (F). Alessandro Gallotta (I) dojel třikrát druhý, Olivier Dufour (F) byl dvakrát druhý a jednou třetí, stejně jako Petr Bartoš, ale v jeho prospěch rozhodl lepší čas. Petr Bartoš tak musel do B-finále, spolu s Johnem Verberkem (NL), Jaroslavem Hoškem, Duilio Lonardim (I), Wiely Albersem (NL), Giuseppe Muccim (I), Jaromírem Štětinou a Olafem van Mondfransem (NL).

Na další naše jezdce - Romana Keřku, Davida Horáka a Vladislava Štětinu zbylo pouze místo v C-finále. V něm si postup do B-finále vybojovali právě David Horák a Roman Keřka.

V B-finále se nejvíce dařilo Petru Bartošovi, který vyhrál a zajistil si tak postup do A-finále. Spolu s ním do hlavního finále postoupil Duilio Lonardi (I). Jaroslav Hošek dokončil B-finále jako třetí a byl tak klasifikován na celkovém jedenáctém místě. Na dalších místech se pak umístili: Olaf van Mondfrans (NL), David Horák, Giuseppe Mucci (I), Jaromír Štětina, Wiely Albers (NL), Roman Keřka a John Verberk (NL).

A-finále ovládl Bernd Stubbe (D) a připsal si tak sedmé vítězství sezóny z devíti závodů. Druhý dojel Andre Hinnenkamp (D) a třetí Ladislav Hanák. Petr Bartoš si ve finále počínal famózně, když po postupu z B-finále dokázal vybojovat čtvrté místo. Pro páté místo si dojel Olivier Dufour (F), šestý byl Terry Callaghan (NL), sedmý Duilio Lonardi (I), až osmý pak byl klasifikován Petr Turek a devátý Janis Boks (LV). Body za desáté místo bral Alessandro Gallotta (I).