Na slovíčko s Václavem Fejfarem

Na slovíčko s Václavem Fejfarem

14.3.2018    23:39:46    

 

Ahoj Vašku,
sešli jsme se na akci Havex-Auto Winter Show na Benecku v Krkonoších. Jaké bylo svezení s autokrosovou Fábií III po místní zasněžené sjezdovce?

Již několik let se o takové možnosti s Havex-Auto, s.r.o. jedná, ale pouze nyní byl náš závodní speciál v kondici a my se této akce rádi zúčastnili. Opatřili jsme pneumatiky s hroty a jeli zkusit zdolat svah, kde se běžně prohání lyžaři a rolby. Akce se mi moc líbila. Poznal jsem zde Jasona Cescoa, jež je jedním ze čtyř lidí na světě, kteří dokážou skákat salta na sněžném skútru. Petr „Pilník“ Pilát zde lidem předváděl neskutečné skoky na své motorce a Robin Holub pro změnu ukazoval své akrobatické umění na lyžích. Musím se přiznat, že před prvním testovacím výjezdem byly veliké obavy, zda bude vůbec možné celý vyznačený svah zdolat. Čekali jsme, že bude umrzlý podklad, ale teploty se bohužel pohybovaly kolem nuly a terén nebyl zcela ideální. Byla to také moje premiéra s tímto vozem na sněhu. Obavy nás rychle opustily, sice se auto s velkým výkonem „zařezávalo“ a často opíralo podlahou o sněhový podklad, ale po opatrném rozjetí z místa jsem již mohl využít jeho výkon a dostat se až na vrchol vytyčené trasy. Měl jsem také možnost jet cca jeden kilometr po zledovatělé cestě do kopce, kde jsem naplno pocítil, jak opravdu funguji závodní pneumatiky s hroty. Po následném testu ve sněhu, ve spojení s dobrým výkonem, docela závidím jezdcům rallye, když jedou Švédskou rallye. Kdysi dávno se jezdil seriál závodů na sněhu v Itálii, kam jsem byl pozván s buginou, ale v tehdejší době bylo složité účastnit se závodu, který nebyl v autokrosovém šampionátu a já se bál abych nepřišel o závodní licenci, tak jsem tam nakonec nejel. Dodnes lituji, že jsem se nemohl zúčastnit, protože jízda na sněhu a ledu je opravdu dobrodružství.

Další zajímavá účast tvého závodního týmu se odehrála na leteckém dni CIAF v Hradci Králové v roce 2016, kde jsi sváděl souboj se sportovním letadlem. Je propagace tvého speciálu důležitá a lze na takovýchto „neautokrosových" akcích sehnat potencionálního sponzora pro váš tým?

Určitě. Autokros je potřeba zviditelnit, protože se o něm moc nemluví, více populární je rallye a rallycross. Já jsem tuto nabídku přijal hlavně proto, že CIAF navštěvují desetitisíce diváků a autokros je třeba více medializovat. Bylo to velice zajímavé. Na ranní instruktáži mě ředitel letiště seznámil s pilotem, s nímž jsem měl soupeřit. Pilot se ptal, co mám za auto a zda mám slicky. Když jsem mu oznámil, že mám Fabii II se šotolinovými pneumatikami, opovrženě se na mě podíval a řekl, že na mě počká, aby to nevypadalo tak špatně. Opak byl však pravdou. Dal jsem tam startovací program, odstartoval a při zařazené pětce jsem zjistil, že letadlo je asi sedmdesát metrů za mnou. Tak jsem ubral plyn, on mě dohnal a poté jsme absolvovali ranvej zpět. Sehnat sponzory není v dnešní době vůbec jednoduchá věc. Člověk by si myslel, že když je úspěšný, tak to bude snadné. Opak je však pravdou. Lidé, co nám pomáhají, musí chtít pomoct. Autokros jako i jiné motoristické sporty v ČR postrádá medializaci. V televizi je vidět minimum a samozřejmě každý sponzor chce viditelnou reklamu, což se snažíme na těchto akcích udělat.


Ty jsi společně se svými mechaniky vždy svoje speciály stavěl sám. Jak se díváš na to, kam současný autokros směřuje? Neblíží se finančně už k rallycrossu?

Před dvaceti léty se nám ani nezdálo o tom, že budeme jednou jezdit v takto výkonných autech. Vývoj jde nezadržitelně dopředu, a tím, jak se do toho v dnešní době vložila elektronika, tak to samozřejmě stojí obrovské peníze. Mrzí mě, že v naší divizi se technické předpisy odvíjejí od rallycrossu, kde se jezdí mistrovství světa a „fabriky“ chtějí, aby v něm jezdila auta, která se právě vyrábějí. Nás to hodně limituje, protože máme auto, které má platnou homologaci jen několik let a to jen tak dlouho, jak to ta daná automobilka zaplatí. Jsme nuceni stavět stále nová auta. Málokdo si uvědomuje, že tato auta jsou speciály, kde je ze sériově vyráběného auta použita jen karoserie. U bugin je to v podstatě tak, že když máte platné (homologované) bezpečnostní prvky, nádrž a podobně, tak můžete jezdit, dokud vám bugina slouží. Techničtí komisaři vše samozřejmě kontrolují, ale naše divize je v tomto ohledu vůči divizím bugin nesmírně finančně náročná.

Je možné tvůj současný speciál v rámci finančních možností tvého týmu posunout technicky ještě někam dále?

Stále na autě pracujeme a snažíme se ho zdokonalovat. Když nám něco nového nefunguje, zkoušíme jiné možnosti, dokud není výsledek podle představ. Je to samozřejmě náročné a o velkých penězích. V mnohém už se blížíme autům rallye a rallycrossu.

 

Tvojí nejoblíbenější tratí je určitě Nová Paka. Jak to zde vnímáš? Dalo by se vůbec zhruba odhadnout, kolik jsi zde v rámci závodů, tréninků, testování a různých promo akcí ujel kol?

Nová Paka je určitě pro mě nejlepší závod v seriálu Mistrovství Evropy, vrchol sezóny. Je to „Mekka“ autokrosu. Divácká kulisa je zde nejlepší v Evropě. Je pro mě ale také hodně svazující, neboť zde mám mnoho přátel, sponzorů a kamarádů. Každý ode mne očekává ten nejlepší výsledek a ono to kolikrát nejde. Může vás například zlobit technika nebo i já nemusím mít svůj den. Novopacká trať neodpouští chyby, jsou zde obrovská převýšení, zatáčky jsou přes horizonty, není za ně vidět, jezdec se musí hodně soustředit a musí bezpodmínečně sledovat traťové komisaře, kteří vám signalizují dění na trati před vámi. Například loňská nehoda Martina Samohýla byla děsivá podívaná. Ale Nová Paka je úžasná, proto se zde také vždy sejde mnoho jezdců z celé Evropy. A co se týče počtu zde odjetých kol? Je jich opravdu hodně, to se spočítat nedá.


Která trať v Mistrovství Evropy je pro tebe nejméně oblíbená?

Já nedělám rozdíly v tratích, pro každého je to stejné. V mé kariéře jsem ale měl dvě vážné nehody v Německu v Seelow, tak asi ta. Mám ale na tuto trať i hezké vzpomínky, v roce 1977 jsem zde absolvoval svůj první mezinárodní autokrosový závod a skončil druhý. Bylo to s Tatrou 603 - taková plechovka, napůl ořezaná karoserie a rád na to vzpomínám. Ty dvě nehody se ale zapomenout nedají. Seelow je úzký, je tam nebezpečná šikana, kde se musí jet s rozumem a nejet do ní naplno. Je to tam hlavně o startu. Když se někomu podaří zatočit do první zatáčky na vedoucí pozici, pohlídá si rohy zatáček následujících, tak už se zde potom těžce předjíždí.

 

Se kterým soupeřem se ti za tvoji závodní kariéru bojovalo na trati nejlépe?

Rád jsem závodil s Fritsem Duizendstrou ještě v buginách. V mnoha závodech jsme se při jízdě předjeli třeba dvakrát či třikrát, a když jsme vyjížděli z tratě ven do depa, tak jsme na sebe gestikulovali, jak jsme si hezky zazávodili. To si myslím, dnes chybí, takové to ryzí závodění. Dnes jeden druhého vyváží, vybržďuje, po startu se strká, už to zkrátka není ono. Nejede se na motor a hlavně na ty ruce, už to holt není tak, jako to bývalo před dvaceti lety.


Podíváš-li se do ostatních disciplín motorsportu na závodníky, kteří tam přešli z autokrosu, kdo by sis přál, aby se k autokrosu vrátil, abys s ním mohl svádět na trati souboje o evropské body?

Přál bych si určitě návrat Tamáse Karaie. Spolu jsme si také nespočetněkrát opravdu zazávodili, když tedy pominu onehdy tu nešťastnou Novou Paku. Ale já nevěřím, že mě tehdy chtěl úmyslně poškodit. V té době jsme se dokázali třeba také dvakrát za závod předjet. Byla to neskutečná střelba. Po určité době jsme jeden druhého začali respektovat a rád na něj vzpomínám. Závodit s ním byla výzva. Byl bych moc rád, kdyby se mu zachtělo vrátit se k autokrosu. Bohužel si myslím, že se to asi nestane.

 

V letošním roce oslavíš už šedesáté narozeniny. Jak se člověk v tomto věku stále dokáže připravovat na závody? Je to velké fyzické a psychické napětí?

Já to vůbec nevnímám. Počítám to na sezony. Cítím se velice dobře. Autokros je náročný jak na fyzickou přípravu, tak i na tu psychickou. Vloni byli nějaké problémy, nedařilo se v podnikání, nedařilo se dodělat nové auto, pak přišla ještě ta nehoda v Litvě, je to zkrátka náročné. Zdravotně jsem na tom  taky nebyl nejlépe, protože nehoda ve Francii mě poznamenala na dost dlouho. Dnes ale mohu říci, že už jsem v pořádku. Každé ráno plavu jeden kilometr, cvičím, snažím se  připravovat hlavně páteř, protože ta v autokrosu dostává zabrat asi nejvíce.

 

Za svoji kariéru už jsi získal mnoho úspěchů. Kde bereš stále motivaci závodit? Budeš závodit tak dlouho jako například nestor autokrosu Jarda Hošek?

To se nedá takto říci. Člověk nemůže nikdy vědět, co se v budoucnu stane. Samozřejmě já autokros miluji, je to pro mě můj život. Snažím se připravovat, abych mohl jezdit co nejdéle. Dokud se nezačnu bát a neuberu proti soupeři před první zatáčkou plyn, tak budu závodit. Zatím mě závodění naprosto naplňuje. Stojí za tím samozřejmě také parta mého týmu. Chtěli bychom ještě technicky do budoucna něčeho dosáhnout, chceme se stále zlepšovat.

 

Uvažuješ pro letošní rok o designu auta uzpůsobenému ke stému výročí založení republiky, podobně jako Škoda Motorsport - tudíž auto v národních barvách, jak jsme tomu byli u tebe zvyklí v tvých začátcích v divizi Touring Autocross? Chystá tým pro nadcházející sezónu nějakou novinku pro své fanoušky a pro své soupeře?

Myslím si, že národní barvy jsme měli na autě vždy. Určité tam nějaké změny budou. Pro nás je důležité, aby naše auto bylo plně funkční na první závod ME v Seelow. Design?  Soupeři? Fanoušci? Nechte se překvapit!!!
Máme mnoho práce na Fabii II pro Itala Ottoboniho, pracujeme pro Grit Hennersdorf, pracujeme pro další závodníky po Evropě, pro které připravujeme spoustu komponentů, pomáháme v Junior Buggy Filipu Hartmanovi, řešíme úpravy na autobusu, který nás vozí po celé Evropě. Je toho strašně moc, ale bez vydělaných peněz a sponzorů není možné závodit.

Chtěl bys závěrem někomu poděkovat?

Poděkovat chci hlavně rodině, lidem kolem nás, kteří nám pomáhají a kteří nám fandí. My se jim to snažíme vracet dobrými výsledky a prezentací jejich firem. Velký dík patří také našemu motoráři Mike Callaghanovi, který pro nás dělá maximum a všem co nás jakkoliv podporují. Je to spoustu firem a lidí, bez kterých to nejde, a já jim moc děkuji za podporu.

 

Vašku, děkuji Ti za rozhovor a za tým Autocross–CZ přeji mnoho úspěchů v sezóně 2018.

 

Bonusem k rozhovoru budiž vám pár videosestřihů z naší "dílny".

Havex Auto Winter Show (3.2.2018 Benecko)

Fejfar Racing - The Best Of 2017

Touring Autocross - The Best Of 2017

 

Pro Autocross–CZ            

Tomáš John